V současnosti se velmi diskutují povinnosti obcí při podle aktuálního znění zákona č. 46/2000 Sb., o právech a povinnostech při vydávání periodického tisku, tedy tiskový zákon. Na co si dát pozor a co obce nesmí opomenout ve svých tiskovinách?
Aktuálně probíraná novela tiskového zákona upravila tzv. „radniční periodika“, pro které začala nově platit možnost uplatnění požadavku na uveřejnění informací ze strany všech politických a názorových skupin zastoupených v zastupitelstvu daného územního samosprávného celku.
Novela také konečně definovala, co je periodický tisk územního samosprávného celku. Jedná se o tisk, jehož vydavatelem je obec, nebo právnická osoba zřízená či založená ÚSC či společně více ÚSC nebo právnická osoba, která je ovládána ÚSC nebo více ÚSC podle zvláštního právního předpisu, nebo periodický tisk, jehož obsah, vydání a veřejné šíření zajišťuje jiný vydavatel na základě smlouvy s ÚSC či s více ÚSC. Periodický tisk ÚSC musí být také povinně označen jako „periodický tisk územního samosprávného celku“.
Každé vydání musí obsahovat název periodika, četnost vydávání, místo vydání, číslo a den vydání, evidenční číslo a údaje o vydavateli. Pokud se obec teprve rozhodne vydávat svůj radniční tisk musí do 30 dnů před zahájením vydávání oznámit Odboru médií a audiovize Ministerstva kultury ČR název, obsahové zaměření, četnost vydávání tisku, případné údaje o regionálních mutací a údaje o vydavateli. V případě změn výše uvedených údajů je vydavatel povinen tyto změny ohlásit ministerstvu do 5 dnů před vydáním tisku. Zároveň musí vydavatel na svůj náklad z každého vydání do 7 dnů ode dne vydání tisku zajistit dodání 2 bezvadných výtisků pro Národní knihovnu ČR a po jednom bezvadném výtisku pro Moravskou zemskou knihovnu v Brně, knihovně Národního muzea v Praze, Parlamentní knihovně, Ministerstvu kultury ČR, každé krajské knihovně a Městské knihovně v Praze.
Odpovědnost za obsah tisku kromě reklamy a inzerce nese vydavatel. Povinností je také zajistit přiměřený prostor pro vyjádření různých politických názorů ve smyslu vyjádření názoru členů zastupitelstva v otázce dotýkající se záležitosti obce. Pokud člen zastupitelstva žádá uveřejnit doplňující informace, musí mu být vyhověno. Ovšem je třeba respektovat právo vydavatele na redakční úpravu vydávaného tisku, a stanovení této povinnosti neznamená automatické otisknutí celého sdělení, které člen zastupitelstva předkládá.
Nástroj „doplňující informace“ může využít zastupitel k tomu, aby se domohl uveřejnění toho, co chtěl sdělit v původním rozsahu, nebo toho co mu vydavatel nezveřejnil. A to do tří měsíců ode dne doručení sdělení vydavateli. Je na vydavateli a daném zastupiteli, aby se vzájemně domluvili na výsledné podobě tištěného sdělení. Pokud ke shodě nedojde, může se zastupitel obrátit na soud (podobně je tomu i v případě „práva na odpověď“ a „práva na dodatečné sdělení“). Ten přezkoumává oprávněnost požadavku zastupitele.
S výše uvedeným souvisí i otázka zveřejňování volebních informací prostřednictvím obce. Tato oblast v současnosti spadá do kompetence Úřadu pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí. Platí však, že legislativa zakazuje politickým stranám přijímat bezplatná plnění od obce, tedy i bezplatné zveřejňování volebních informací prostřednictvím obce. K volební kampani dále nelze využívat komunikační média obce nebo právnické osoby ovládané obcí. V praxi mohou politické strany využít plakátovacích ploch v obci, která je má podle zákona poskytovat za cenu v místě obvyklou. Cenu lze zjistit nahlédnutím do ceníku komerčních subjektů, případně informací od okolních obcí, které již vylepování plakátů zpoplatnily. Dle zákona o volbách do Parlamentu ČR může starosta obce 16 dnů přede dnem voleb vyhradit plochu pro vylepení volebních plakátů. Možnost jejího využívání však musí odpovídat zásadě rovnosti kandidujících politických stran a koalic. Zveřejňování volebních plakátů není povinné a závisí na rozhodnutí každé obce, zda chce tuto službu stranám poskytnout.
Je však nutné odlišit situaci, kdy se zastupitel obce vyjadřuje v periodickém tisku ke konkrétní záležitosti týkající se dění v obci a kdy jde o zveřejňování volebních informací prostřednictvím obce.
Současné znění tiskového zákona neupravuje složení nebo statut redakční rady periodického tisku. Není tak určeno, zda má být redakční rada výborem zastupitelstva, popř. komisí rady obce. Zřízení redakční rady patří do samostatné působnosti obce, tj. kompetence a určení, zda jde o výbor zastupitelstva nebo komisi rady je ponechána představitelům obce. Ministerstvo kultury však doporučuje, aby v případě odpovědnosti redakční rady zastupitelstvu v ní byli jako členové i zastupitelé obce.
Dohled nad dodržováním tiskového zákona vykonávají krajské úřady, které mohou v řízení o přestupku uložit pokutu až do výše 200 tis. Kč. Podrobnější informace obsahuje web www.bezkorupce.cz, a web Ministerstva kultury (sekce Média a audiovize). Ministerstvo vnitra také akreditovalo seminář – Vydávání radničních periodik v souladu s tiskovým zákonem.
(Zdroj: https://www.smscr.cz)